Zmatek na farmě
14.08.2012 [20:36],
Serri,
Jednorázové Povídky, komentováno 12×, zobrazeno 1430×
Tato povídka je i na mých stránkách.
Šla jsem do stáje a obě ruce zatěžklé kýbly ovsa. Došla jsem k obrovským vratům stáje, položila oba kýble a stáj otevřela. Koně začaly radostně řehtat a pofrkávat.
,,Ahoj kluci! Jak se máte?!" pozdravila jsem je.
Celkem tam bylo 26 koní a já každému dala jednu plechovku ovsa. Plechovka se ponořila do kýble a já ji nasypala koním do žlabu. Dva plné kýble se vyprázdnily během 13 koní - tedy půlky. Šla jsem pro další oves a nasypala ho koníkům, kteří ho nadšeně chrupkali. Šla jsem stájí, kde všichni koníci žrali a nebylo slyšet nic jiného než tiché chroupání ovsíku.
Teď ještě doplnit vodu dobytku a bude to, prolétlo mi hlavou. Naplnila jsem si několik kýblů vody, naložila je do kárky a zapřáhla dva naše oslíky Árnýho a Bárnýho. Každý dostal půlku mrkve a s chutí se rozjeli.
Dojeli jsme až k ohradě a já najednou zkameněla. Ty dva oslíci si museli říkat, proč stojím, ale já jen civěla. Ohrada byla protržená! Pastva prázdná. Dobytek v tahu.
Na oslíky jsem úplně zapoměla a rozběhla se k baráku. Vyběhla jsem ve špinavých botách schody a běžela do ložnice, kde spal strejda s tetou v manželský posteli. Spali, jako když je do vody hodí. Oběhla jsem postel a doběhla ke strejdovi. ,,Strejdo, strejdo..!" zašeptala jsem.
,,Co je.. a hele, Rita! Co.. co tu děláš?"
,,Strejdo! Dobytek utekl! Vstávej a zavolej Charliemu!"
,,Cože? Sakra! Charlie včera odletěl do Anglie!" zamručel.
,,Ach ne! A kdy se vrátí?"
,,Rito, já nevím! Víš jaká je to dálka z Austrálie do Londýna?"
,,Tak rychle!"
,,Osedlej mi Amiru a ty si taky naselej koně! Probuď i Viktora!"
Běžela jsem do Viktorova pokoje a jako vždy Viktor chrápal, až mi praskaly bubínky.
,,Viktore! Viktore! Dobytek utelk! Jdu ti osedlat Carose! Dělej! Strejda už jde!"
Viktor vylítnul z postele a začal se převlíkat, ale já už osedlávala i svého Barny. Barny je AQH stejně jako strýcova Amira a Viktorův Caros a plno dalších koní. Přejela jsem je jenom kartáčem a vydatně je "naplnila" vodou. Strejda už byl ve stáji a na čele hluboké vrásky. I Viktor už seděl v sedle a my vyjeli hledat dobytek.
,,Strejdo, mám spojení s Bonnie!" vykřikla jsem nadšeně. (Bonnie je moje malá jalovička.)
,,Skvělé! Kde jsou?"
,,Pět mil na jihozápad. Ale spojení poblykává, rychle!"
Pobídli jsme koně do ostrého trysku. Dojeli jsme k vysokým skalám a uviděli kravský trus. Strejda do něj strčil špejli a vytáhl. Z dirky, kde byla špejle se kouřilo.
,,Je to čerstvé!"
Jeli jsme další tři hodiny a já měla na Bonnie pořád spojení. Barny sotva mohl, byl pěkně uhnaný a v posledních dnech kondička silně poklesla. Pak jsme na rovince uviděli strom a pod ním zvíře. Dojeli jsme blíž. Bonnie! Ale sama? Zachytla se za kopyto do díry a nemohla ven. Patnáct minut jsme ji vytahovali, ale nakonech povolila. Rozběhla se za skály a běžela tak rychle, že jsme ji sotva stačili. Mysleli jsme, že nás dovede ke stádu, ale ona žíznila po vodě. Mezi skalami tekl malý proud vody, a ona se hltvě do něj pustila. I koně se napili. Pak jsme uslyšeli známý zvuk. Bučení. Bučení!!
Rozjela jsem se s Barnym, který sotva mohl jet za skály a vyjeli jsme prudký kopec. Na samém vrcholku jsme viděli snad celý Queensland! Daleko u řeky se popásalo obrovské stádo krav.
,,Tady! Strejdo! Tady jsou!" mávala jsem na ně v sedle se vrtěla. Sesedla jsem a poplácala Barnyho. Odepnula mu sedlo a uzdečku, byl úplně volný. Zpocený běžel do řeky a řádně se opláchl. Sedlo jsem s sebou vláčela až dolů za Barnym. Viktor se strejdou tam zatím dojeli a objížděli stádo a sháněli ho do "do tečky". Po Barnyho osedlání jsem jim pomohla. Několik tisíc kusů dobytka se divoce hnalo a my ho sháněli. Občas tam na nás zabručel býk, ale Barny se vždycky vzepjal a býka zahnal daleko od nás. Teď by se nám hodil Lox, prolétlo mi hlavou se vzpomínkou na našelo vlčáka.
Domů jsme stádo přivlekli když se stmívalo. Barny a ostatní koně, byli vyčerpaní nepopsatelně. Vyhřebelcovala jsem je a dala jim nažrat. Všichni koně, ano 26 koní, měli špinavé boxy a žlaby.
,,To je tam blbá práce, tohleto!" zařvala jsem a kopla do kýble.
Naštěstí koně byli v "minivýbězích". Výběhy dlouhé 8m a široké 4m. Jane je asi pustila.
,,To je dost! Boxy jsou špinavé a oběd bude jíst jako kdo?! Já?!" Ano, Jane byla navýstost naštvaná.
Strejda jí to ale vyvětlil a Jane, moje teta, byla zároveň naštvaná a zároveň šťastná, že je celé stádo, zpátky na farmě.
Přidat komentář
1
12) TrueStory [03. 06. 2015 | 09:34]
Srajda