Latiny narozeniny

V dalekých pastvinách, za horami Tametti, byla postavena už starší, však velmi vzácná stáj. Stáj byla rozdělena na dvě části. V jedné části žili šampioni, pyšní nadaní koníci a v druhé jen staří, nemocní, či opuštění koníci. Stáje vlastnily i veliké, úrodné a čerstvé louky, které byly poseté květinami. U luk bylo i veliké jezero, takže s vodou nebyl problém. Stáje vlastnila paní stájnice Koreandová, která na koních jezdila od 3 let. Měla dcerku Latu, Latu Koreandovou.

Jelikož se blížily i její konce, stáří, únava, a podobně, přenechala stáj s miliony hektary luk právě své dcerce. Dcerka byla velmi nadšená, a celé hektary i se stájí ujala. Pojmenovala nové hříbátko, které vešlo na svět - Kiarku, kterou si moc oblíbila. Kiarka rostla jako z vody, a tím stárla i Lata. Už se ji blížily 32. narozeniny, a hodlala uspořádat oslavu. Hned druhý den se rozloučila s Kiarkou, a ostatními koníky, a běžela na trh, když ještě její maminka spala. Na trhu tolik nádherných věcí. Lata vysypala svůj měšec peněz, ale z měšce nevypadl ani halíř. „Co to?“ udivila se Lata. V tu dobu si uvědomila, že všechny své peníze dala na zaplacení veterináře, k sedlům, uzdám, podkovám.

Nyní nezbývalo nic jiného, než jít domu, a smutně koukat. Lata po chvíli usnula, když už ji nezbývalo nic jiného. I koňská řeč se probudila. Koníci si ve stáji štěbetali, jak by mohli den narozenin Latě vynahradit. Nejsilnější koník Bivoj roztlačil bránu, a koníci mohli ven. Terezka ještě ve stáji zůstala, a vzala svůj měšec dukátů. Terezka se sama, ochotně vydala za nebezpečnou cestou na trh...

Vzala dlouhý náhrdelník, dělaný z obarvených kamenů, obchodníkovi hodila na obchodní stůl dukát, a šla dál.. Našla paní, která prodávala papírové pytle. Všechny si je vzala, paní hodila na stůl 5 dukátů. Terezka se hnala z trhu pryč, dříve, než se vzbudí Lata. Přišla spokojeně ke stáji, a před stájí na malinké posezení dala zbytek dukátů, a náhrdelník. Do tlamy si vzala papírové pytle, a běžela ke stodole.. Všichni koně na ní koukali jako na kus tlačenky, ale Terezka se nevzdávala. Obíhala celou stodolu, protože hledala něco na dofouknutí papírových pytlů. Terezka najednou narazila na divný přístroj, který hned použila. Pod kopyto si položila pytel, a do tlamy vzala hadici. Nelinka vzala do tlamy páčku, a otočila jí. Vzduch proudil do balonků hned rychlejic, a rychlejic.

Tak se střídalo celé stádo, až měl každý svůj balónek bez provázku. Lata se vzbudila, a místo ohlížení se ven za koníky šla vzbudit svoji maminku. Když obě vyšly z domu, uviděli poletovat kolem nafouklé pytle. Najednou se všude rozlětely pytle, a koně najednou zařehtali.
„Ó,“ nadšeně si protřela oči Lata, „to není možné!“

Vše bylo možné. Lata své koníky nikdy neopustila, a je tu - ale v nebi - navždycky.

Přidat komentář

Autor:

Text:

Velké množství smajlíků či pouze smajlíky do komentářů nepatří!

Opište tento text:

Komentáře

1

Anketa

Odkazy

Grafika Howrse FB fansite Vše o Howrse Howrse Tým CZ Howrse kreativně NIB chov My a Howrse PrezentaceHowrse Kódator

HTML KÓD INFO O WEBU