Tajemná minulost - 2. kapitola - Slunce

Kapitola druhá

Slunce

Po tom incidentu jsme se odstěhovali na venkov. Bylo tam krásně. Všude okolo našeho nového domova ležely hektary rozlehlých luk, které obklopoval lesík, který také patřil k našim pozemkům. Bývalý majitel nám to prodal velmi levně, zaprvé už byl starý a nedokázal se o to postarat a bál se, že když to bude prodávat moc levně, tak to nikdo nekoupí, a navíc věřil, že tam straší. Byl to opravdu takový starý podivín. Ale i přes jeho báchorky tam bylo krásně a i to částečně přispělo ke zlepšení mého duševního stavu. Samozřejmě jsem chodila k psycholožce, ale tohle bylo prostě o něco lepší než hodiny strávené se starou nudnou paní v zatuchlé místnosti páchnoucí po množství vonných tyčinek. Myslím, že máma a táta taky poznali, že se mi tu bude líbit a třeba i dovolí, abych už nechodila k té psycholožce.

Dům, ač zvenku vypadal malý, byl docela hodně velký. Byl i moderní což mě dost překvapilo a co mě překvapilo ještě víc, nahoře v podkroví místo půdy byl velký pokoj a byl celý můj. Dům měl dvě patra a půdu, tedy můj pokoj. V dolním patře byla kuchyně, jídelna a obývák, všechno propojené a prosvětlené velkým francouzským oknem, které mělo i dveře a vedlo z obýváku do zahrady. V prvním patře byla ložnice mých rodičů, koupelna a pracovna táty. Z obýváku vedly točité schody do prvního patra, a potom ke mně do pokoje.

Když jsem tam poprvé vešla, zůstala jsem zírat obdivem. Byl obrovský. O tak velkém pokoji se mi ano nesnilo. Celý pokoj byl sladěn do hněda. Na pravé straně od dveří bylo veliké okno a hned naproti dveřím v rohu stála obrovská postel se spoustou měkoučkých polštářů a velké nadýchané teploučké peřiny. Okolo postele po celém obvodu byl namísto zábran velký kulatý válec připomínající opěradla lenošky. Díky tomu postel působila jako velké měkké misky. Nad postelí byla polička a vedle postele stál poměrně velký noční stolek. Naproti posteli v druhém rohu byla natažená pohodlně vyhlížející houpací síť a naproti ní v dalším rohu krásný lesklý dřevěný stůl. Mezi stolem a houpací sítí byly dveře na balkon a také velké okna, která pokrývala skoro celou stěnu. A tomu všemu dodával útulnost a holčičnost obří měkoučký chlupatý koberec přes celý pokoj. Začala jsem se vybalovat. Své staré knížky jsem pečlivě urovnala na poličku nad postelí a na noční stolek položila svou lampičku. Své nové učebnice jsem poskládala do poličky nad psacím stolem a začala jsem vybalovat své oblečení, které mi táta v krabicích pomohl donést nahoru. Když jsem s tím skončila, bylo už pozdní odpoledne a já se znovu rozhlédla po celém pokoji a znova jsem zůstala v úžasu hledět. Tak velký pokoj jsem jaktěživ neviděla, ale i přes svou velikost působil útulně, což mě docela překvapilo. Vždy jsem měla za své, že velké pokoje nemůžou být útulné. Zjevně jsem se mýlila.

Po večeři jsem se šla osprchovat a rychle jsem si zalezla do své nové měkoučké postele.

Druhý den ráno, ač byli prázdniny, mě něco vzbudilo. Chvíli jsem přemýšlela, co to asi mohlo být. Vždyť přece na samotě žádné hlasité zvuky nebyly. Nebo aspoň ne nějaké neobvyklé. A v tom to uslyšela znovu… bylo to… zaržání koně? Ano, teď když jsem to uslyšela, bylo slyšet zřetelné ržání a dusot kopyt. Ale nebylo to radostné ržání. Bylo vyplašené a plné strachu. Vymotala jsem se z teplé postele a šla se podívat k oknu, abych se podívala, co se děje. Když jsem ale vyhlédla z okna, oslepilo mě slunce. Tady na kopci se jevilo jako obrovský zlatý kotouč. Byla jsem naštvaná, nic jsem neviděla, oči mi slzely z té záře, a v tom jsem zahlédla černý záblesk, i když byl velmi rychlý a skoro nepostřehnutelný, zahlédla jsem něco jako zadní nohy a ocas, které právě mizely v lese. Chvíli jsem přemýšlela, jestli to opravdu nebyl duch, ale ten by byl bílý a navíc nebudu věřit těm starým povídačkám toho podivínského dědečka, ne? Měla jsem takový divný pocit, po celém těle mi běhal mráz. Přesto jsem se uklidňovala představou, že duchové přece nemůžou existovat, ne? Ale cosi hluboko ve mně mi napovídalo, že bych měla…

Přidat komentář

Autor:

Text:

Velké množství smajlíků či pouze smajlíky do komentářů nepatří!

Opište tento text:

Komentáře

1

Anketa

Odkazy

Grafika Howrse FB fansite Vše o Howrse Howrse Tým CZ Howrse kreativně NIB chov My a Howrse PrezentaceHowrse Kódator

HTML KÓD INFO O WEBU