Strážci Světla - Kapitola 1. - S větrem o závod

Kapitola 1.
S větrem o závod
Od večera jsem seděla u počítače,psala si s Jodie,úplně pohodově,než se mi začala svírati oční líčka,a když jsem se podívala na hodiny,odstrčila jsem klávesnici,a podivila se : ,,Už je půl šesté!" Zavrávorala jsem ospale. Sápala jsem po vypínači počítače,a počítači se za chvilku zhasla obrazovka.Ani jsem nedošla k posteli,jen jsem vrávla,a spadla na ni. V půl osmé mě přišli jako na mor vzbudit rodiče,a když jsem jen otevřela oči,a uviděla u postele svého bratra,vzala jsem polštář a tím jsem si přikryla hlavu.Rodiče stáli ve dveřích,a bratr na mě koukal a šťouchal do mě : ,,Christino,vzbuď se ty spáči!" Zařval mi bratr do vykukujícího ucha bratr.To už na mě bylo moc,vzala jsem polštář,a hnala Nicka z pokoje. ,,Stůj ty malej parchante!" Křičela jsem na něj a rodiče se jen smáli.
,,Tak hold,začal můj praštěný den"..Řekla jsem si pro sebe,a šla se zpět do pokoje obléknout. ,,Oblékni se do jezdeckého!" Řekla klidně mamka,a s tátou šli do obývacího pokoje. Vůbec jsem netušila že máme koně,lekla jsem se,ale na mém stolku byla fotka - ,,Ano,Smell" Podívala jsem se na fotku a přikývla. Vzala jsem si jen staré fialové tričko s nápisem : Sale for Men ..,a staré jezdecké kalhoty.Šla jsem plná energie po bratrovu křičení do koupelny,podívala jsem se do zrcadla,a řekla : ,,I když plná energie,vypadající jako zdechlina".. ,,Úsměv!" Zakřičel bratr a vyfotil mě svým novým fotoaparátem,který dostal k narozeninám.Cukla jsem,a zasmála se. ,,Nech toho,bráško"
Šibalsky jsem se usmála,a vzala si do ruky hřeben.Zčesala jsem si vlasy, a šla do obývací místnosti. Mamka tam seděla s kávou,a táta potají ujídal Nickovy brambůrky.,,Půjdu za Smellem".Řekla jsem vlídně,a šla do šatny. Vzala jsem si přes sebe malý kabát,jelikož po ránu nebylo moc slunečno. Na nohy jsem si vzala menší boty,poměrně jako zcvrklé holinky. Zavřela jsem za sebou vchodové dveře,a běžela ke stáji. Otevřela jsem dveře,a utíkala přes box Majdy, a Thundera k boxu Smella.,,Ahoj,Smelle". Zabručela jsem jemně,a Smella pohladila po lysině.Smell zařehtal,a já otevřela dveře do boxu.Začala jsem ho hladit,a poté jsem si odběhla ven.Zavřela jsem box,a šla do vedlejší místnosti. Stačilo jen rozrazit dveře,jelikož byla místnost stará,a vybírat si - Drť?Mrkev?Jablko? Promýšlela jsem si. Poté jsem čapla balík jablek,a dveře zavřela. Šla jsem poklidně zpět k boxům,a znovu jsem otevřela Smellův. Poté tam přišel i bratr,a vyzval mě : ,,Zajezdíme si,ségra?" Řekl směšně. ,,Proč ne" Usmála jsem se vyšinutě. Podala jsem bratrovi pár jablek,a řekla : ,,Na,tady máš,obstarej Thundera a Matyldu". Bratr jablka vzal,a dával je postupně Thunderovi. ,,Dej i Matyldě" Otočila jsem se a pobídla jsem ho.Mezitím jsem hřebelcovala Smella,a poté jsem řekla : ,,S kým pojedeš?" ,,Nejradši pojedu s Thunderem" Řekl bratr,a Thundera pohladil po černém boku těla.,,Víš,pane" Začala jsem řeč.. ,,To si musíte totiž pro jízdu nandat sedlo,a helmu!" Začala jsem bombardovat bratra.Bratr se jen bránil,a nesměle řekl : ,,Když myslíte,madam" a šibalsky se usmál.Po chvilce měl v ruce sedlo,a na hlavě helmu. Začal sedlo nasazovat,když já jsem si umanula : ,,Pojedu bez sedla".. ,,Cože?" Zarazil se bratr s nasazeným sedlem : ,,Já se tady štvu s nandáváním,a nikdo mi neřekne že se může jet i bez sedla!" Zamračil se,natož já jsem se zasmála.Mé hnědé vlasy jsem si přehodila přes rameno,a vzala jsem si helmu.,,Můžeme vyrazit". Řekla jsem.Oba jsme nasedly,a zavřely za sebou stáj. ,,Máma,táta".. Řekla jsem rychle. ,,Musíme jim to říci" Zakřičela jsem na Nicka který stál před plotem. Dojela jsem jako madam až k domu se Smellem,a zaťukala výrazně na dveře;div jsem z koně nespadla. Otevřela mi mamka,a zeptala jsem se ji : ,,Mamí,můžeme na projížďku?" Máma jen přikývla. ,,Díky" Řekla jsem a popohnala hnědáka Smella. Běžela jsem až za plot,a s bratrem jsme si řekli : ,,Kdo bude poslední u studny,je padavka". Oba jsme si plácly,a rozehnaly své koně kupředu.Thunderova kopyta o zem mlaskala,jako kdyby padaly stromy. ,,Počkej,ty padavko!" Šibalsky jsem se zamračila na Thunderovu řiď,a zakřičela : ,,Rychle,Smelle!" Byly jsme vyrovnáni , když tu se nám najednou mihla před očima srnka. Oba koni zastavili,div jsme nespadly. ,,Pojeďme zpět"..Řekl bratr. ,,Máš pravdu,nohy mě bolí,ruce mám spocené,ale měly by jsme radši najít alespoň louži,koně mají žízeň." Bratr jel předemnou,netrvalo to ani minutu,a zakřičel : ,,STOP!" Zastavily jsme se,a pevně se držely koní.Koně pily,ale poté jsme je poplácaly po boku,a znovu se rozjely,ale zpět,k milovanému domovu. Mlha vymizela,už byl jistý večer. Hned co jsme dorazily domů,sundala jsem sedlo,helmu,zavřela jsem Smella,a bylo mi jedno , co dělá bratr - Ulehla jsem,a spala.

Přidat komentář

Autor:

Text:

Velké množství smajlíků či pouze smajlíky do komentářů nepatří!

Opište tento text:

Komentáře

1

Anketa

Odkazy

Grafika Howrse FB fansite Vše o Howrse Howrse Tým CZ Howrse kreativně NIB chov My a Howrse PrezentaceHowrse Kódator

HTML KÓD INFO O WEBU