Smaragdový les - 3 kapitola | Howrse fanstránka

Registrace

Právě probíhající akce na Howrse: Důl Elementálů+ Všechny akce

Právě probíhající soutěž: Zatím žádná+ Všechny soutěže

Diskuze na téma: Oblíbená osobnost │ Stížnosti a nápady │ Chat+ Všechny diskuze

• Přehled českých výtvorů v KP!
• Chat s adminkami
• Bleskovky a informace, co na webu nenajdete - sledujte nás na Facebooku!
• Anketa - VIP vs. Pegasus
• Podvodné stránky - nenaleťte!+ Více novinek

Smaragdový les - 3 kapitola

08.09.2012 [10:30], Natali, , komentováno 4×, zobrazeno 822×

3. kapitola - Zkouška odvahy

Už jsem znovu na cestě. Už jsme ušli asi 4-5 kilometrů, ale my jsme si mysleli, že jsme ještě ani neušli 1 kilometr. Měli jsme hlad a žízeň. Voda i jídlo nám už došlo, když v tom... ozvalo ze zařechtání. ,, Nejsou to... To není možný!“ Usmála jsem se nevěřícně. Před námi se páslo stádo bílých Pegasů. Když vtom... Z nebe k zemi klesl černý Pegas a ostatní Pegasové se rozprchli pryč. Černý Pegas se chvíli pásl, pak si mne ale všiml a vydal se k nám.

Byl krásný, okouzlující, prostě úžasný. Co tu děláte? Co chcete? Odkud jste? Zeptal se nás. V mé zemi totiž Elfové, Skřítci a jiné nadpřirozené bytosti rozumí zvířatům. Odpověděla jsem mu: „Přicházíme z Elfí roklinky, ze středu Smaragdového lesa. Já jsem Pandora, toto je Anemone a tohle Chortlebones. Já jsem prý Vyvolená a mám zachránit svět společně s mými přáteli." Pokud jsi vážně Vyvolená, tak tím pádem se Tě bát nemusím. Pojďte, nasedněte si. Půjdu s Vámi. Pomohu Vám přemoci zlo. Kam chcete? „Do sídla Trollů.“ Řekla jsem. Poté jsme si všichni nasedli a Pegas s námi vyletěl k oblakům. „Stále nevíme, jak Ti máme říkat." Řekla Anemone. Říkejte mi Dark.

Už se začalo stmívat.Dark s námi klesl k zemi. Byli jsme ospálí a tak jsme se uvelebily v koruně stromu.Dark si lehl pod strom. Druhý den jsme se vzbudily čilý a připraveni vyrazit. Chortlebones zatím došel pro vodu do blízkého potůčku a Dark nám natrhal pár jablek k snídani. Když jsme se napily a najedli, vydali jsme se znovu na cestu. Ale jelikož byl Dark ještě unavený a bolela ho křídla, tak jsme museli klusat po zemi.

Když vtu jsme se ocitli na zvláštním místě...

Místo krásných, zelených stromů tu byli velké černé stromy, které vzbuzovaly strach. „Vítej, Vyvolená, vítejte Anemone a Chortlebonesi, vítej Darku." Před námi se zjevila žena. Byla to Černá panna. V našem světě jsou Černé panny něco jako duchové.Bloudí mezi životem a smrtí, mezi světem mrtvých a živých.Černé panny dříve byli normální ženy, které měli nějaké poslání.Ale neuspěli a takhle dopadli.Teď musí chránit svět mrtvých - podsvětí a jiná místa, které vytvořilo samotné Zlo.I moje praprababička- první Vyvolená je teď Černou pannou a pokud já neuspěji a neporazím zlo, i ze mne bude Černá panna. Tahleta Černá panna byla celá v černém.Vlasy měla černé, dlouhé až ke kotníkům.Vznášela se nad zemí. ,,Kdo jste?" Zeptala se Anemone. ,,Jsem Laila, Černá panna.Jsem sestrou královny Elfů, královny Calipso." ,,A kde to jsme? " Zeptal se Chortlebones. ,,Tomuto místu někdo říká peklo, já jenom vím, že se to tu jmenuje Cesta smrti.Musíte ní projít, ale nesmíte se zastavit, nesmíte se ohlížet, ani otáčet, nesmíte se bát.Jakmile někdo řekne, že se bojí, ztratí se a nikdy nenajde cestu domů.Uslyšíte hlasy mrtvých, nářky a řev.Ucítíte bolest celého těla, ale nesmíte se zastavit.Nesmíte se bát toho co uvidí, nebo uslyšíte.Pokud se Vám podaří dojít až na konec, budete odměněni."

,,A kudy se tam jde?" Zeptala se Anemone. Laila se usmála, mávla rukou a před námi se objevily dveře.Prošli jsme nimi a ony potom zmizeli.Už nebyla cesta zpátky.Šli jsme už asi 30 minut, když vtu se ozvalo: ,,Pandoro, Pandoro počkej! To jsem já...Zastav, počkej na mne, půjdu s Vámi." ,,Mami?" ,,Neee! Pandoro, nezastavuj!" Nechtělo se mi, ale musela jsem pokračovat dál.

,,Dceruško..." ,,Tati?" Anemone se zastavila a ohlédla se. ,,Né!" Vykřikli jsme, ale bylo pozdě. Anemone byla pryč. Už jsme jí nemohli zachránit a museli jsme jít dál. Nakonec jsme to zvládli všichni, až na Anemone.

Teď už ji můžu zachránit jen já a to tak, že musím porazit Zlo. Už jsme byli na konci Smaragdového lesa. Věděli jsme, že tady na nás čeká spousta nástrah- Vlkodlaci, Skřeti, Trollové, Hejkalové, Černý Elfové... Ale my jsme byli odhodláni pokračovat v cestě. Už se chýlilo ke konci dne a my jsme se uvelebily v koruně malého stromu. Druhý den jsme vyrazily velmi brzo ráno. Nevěděli jsme, co nás čeká, ani jestli vůbec přežijeme, ale věřily jsme si. Šli jsme po vyšlapané cestičce, když v tu...

Pokračování příště...

Pokračování příště...