Kůň jménem GoldenSun - 3.díl

3.Kapitola – Je to tady !

„Kam jsem ho jen dala?“ vztekle jsem začala odhazovat polštáře z pohovky. Leonard seděl mezi dveřmi a se zájmem koukal na to, co tu provádím. Když už na zem dopadl poslední polštář a já svůj telefon stále nenašla, vzdala jsem to a plácla jsem sebou do křesla. Rozhlédla jsme se po obýváku, kde to vypadalo jako po výbuchu. Zase jsem vstala a všechny polštáře jsem srovnala na pohovku. Pak jsem ještě časopisy, které byly rozházené na stole, poskládala do krabice na papír. Konečně to tu zase vypadalo útulně, ale telefon jsem stále neměla. Stoupla jsem si k prosklené stěně s výhledem na zahradu. Zamyslela jsem se a v tom mi to došlo. Nechala jsem ho v domku na stromě, když jsem včera volala babičce. „Já jsem ale trdlo, viď.“ obrátila jsem se na Leonarda. Ten jen vstal a popošel ke mně. Otevřela jsem dveře ven a vylezla jsem nahoru do koruny stromu. Můj telefon tam opravdu ležel na stolku vedle malého zdobeného květináče. Vytočila jsem mamčino telefonní číslo a stoupla jsme si k oknu. V ohradě za domem se ještě pořád pásli koně. „Co se děje?“ ozval se matčin hlas v telefonu. „No mami chtěla bych s tebou něco probrat.“ řekla jsem a čekala na odpověď. „Je to hodně důležité? Pokud ne tak ještě chvíli počkej. Zrovna nakupuju.“ řekla váhavým hlasem. „Ne není, počkám na tebe.“ řekla jsem a zavěsila. Telefon jsem si strčila do kapsy, protože jsem nechtěla riskovat, že ho znova nenajdu. Slezla jsem dolů a šla jsem vyčkávat na mamčin příjezd. Když přijela, bylo už půl páté. „Tak co jsi to chtěla tak důležitého?“ řekla a položila tašku s nákupem na zem. „No … asi bude lepší, když si to sama přečteš.“ řekla jsem a podala mamce zelenou obálku. Když začala, číst pustila jsem se do vybalování nákupu. Mamka pořád stála a koukala na světle zelený papír. „Víš …“ začala konečně mluvit. „Už jsme o tom s Petrem přemýšleli. Ty bys v tom novém jezdeckém klubu jezdit chtěla ?“ řekla a otočila se na mě. „Chtěla mami, strašně moc.“ řekla jsem s nadějí v hlase. „Tak dobře. Večer to ještě proberu s taťkou a ráno ti dáme vědět.“ řekla a položila obálku na stůl. „Za naším domem je už ohrada s koňmi. Můžu ti ji ukázat.“ řekla jsem a pohladila Leonarda, který právě přišel. „Dobře. Jen chvilku počkej, než se převléknu.“ řekla mamka a mrkla na mě. Když odešla, začala jsem tancovat radostí. „Budu jezdit na koni, budu jezdit na koni!“ zpívala jsem si potichu. Když se mám převlékla, opravdu jsme odešli k ohradě. Koně se jí vážně líbili a tak řekla, že mě do toho jezdeckého klubu přihlásí a koupí mi i nové jezdecké oblečení! Večer, když jsem seděla na posteli a držela jsem znova pohlednici s krásným GoldenSunem, cítila jsem takový zvláštní pocit, jako kdybychom si byli blíž než před tím. Možná to ale bylo jen tím, že jsem dneska poprvé hladila a krmila koně.

Přidat komentář

Autor:

Text:

Velké množství smajlíků či pouze smajlíky do komentářů nepatří!

Opište tento text:

Komentáře

1

Anketa

Odkazy

Grafika Howrse FB fansite Vše o Howrse Howrse Tým CZ Howrse kreativně NIB chov My a Howrse PrezentaceHowrse Kódator

HTML KÓD INFO O WEBU